💥 Novinky F1 2025 právě na eshopu. Nenechte si je ujít 🏎️💨

Zajímavosti formule 1

Jediný jezdec s mechanickou podporou v závodě

Když jezdec skončí v kačírku, má před sebou pouze dvě možnosti. Může se ze štěrku vyhrabat sám nebo musí skončit. Lewise Hamiltona ale čekala v Grand Prix Evropy 2007 třetí varianta – vytáhl ho jeřáb a vrátil ho zpět na trať. Byl to zajímavý moment. Tak toto již podle pravidel nelze.  

Nejkratší kariéra F1

 V historii F1 najdeme jezdce, kteří odjeli jen jeden závod. Rekordmanem je ale Ernst Loof, kterého ve Velké ceně Německa 1953 potkaly problémy s palivovým   čerpadlem. Jeho závod měl délku asi dva metry, pouze auto párkrát škublo, poskočilo a byl konec. Jezdec již nikdy do závodu nenastoupil.                                 Stejný závod mimochodem vstoupil do historie také největším počtem startujících: 34

Nejdelší období mezi starty

Jan Lammers závodil v F1 v letech 1979 až 1982. Posledním závodem pro něj byla GP Nizozemska v roce 1982. Poté Lammers závodil v CART nebo třeba v Le  Mans. V roce 1992 se do F1 vrátil, aby odjel GP Japonska a Austrálie. Získal tím rekord v podobě nejdelšího období mezi dvěma starty — celkem 3767 dní.      Jezdil čtyři sezóny ve Formuli 1 v letech 1979 až 1982 za týmy Shadow, ATS, Ensign a Theodore. Následoval   návrat s Marchem ve dvou závodech v roce 1992, po desetileté pauze.  Ve Formuli 1 nikdy nezískal ani jeden bod a přitom jako automobilový závodník byl velmi úspěšný. 

 Nejvíce se proslavil vítězstvím v závodě 24 hodin Le Mans v roce 1988 za tým Silk Cut Jaguar. Lammers také řídil Formuli Ford, Formuli 2, IndyCar, F3000, japonskou F3000, BTCC, BPR Global GT, FIA GT, evropskou Le Mans Series, IMSA, American Le Mans Series, Grand-Am a Dakar. Hostoval také v Grand Prix Masters pro bývalé jezdce F1, BMW M1 Procar Series, Dutch Supercar Challenge, 24 hodin Dubaje, 12 hodin Perského zálivu, VW Scirocco R-Cup a Tulpenrallye.

Později ve své kariéře se Lammers stal také majitelem týmu. Nejprve založil svůj vlastní tým Formule Opel Lotus, Vitaal Racing, který v roce 1989 s Peterem Koxem vyhrál EFDA Opel Lotus Euroseries. Poté založil společnost Racing for Holland, která byla v letech 2001-2007 aktivní v oblasti sportovních vozů. V letech 2005 až 2009 byl šéfem nizozemského týmu A1 Grand Prix. Během svého působení v týmu Racing for Holland Lammers kombinoval závodní a manažerské povinnosti a v letech 2002 a 2003 vyhrál šampionát FIA Sportscar Championship.

Shodný čas tří jezdců v kvalifikaci. Na tisícinu vteřiny!

O smůle se dá mluvit i v tomto případě. Jen si to představte. VC Evropy na okruhu v Jerezu, rok 1997 a jedete kvalifikaci pro start do hlavního závodu. Všechno jde jak po másle, každá zatáčka vám vyšla perfektně a v cíli se můžete radovat z nejrychlejšího času a tím si zajistíte nejlepší pozici pro start do závodu. A najednou stejný čas zajede další auto, a pak ještě další. Právě tehdy stopky (samozřejmě už ty elektronické) naměřily na tisícinu vteřiny shodný čas v kvalifikace hned třem vozům a shodnou okolností to byl i čas nejrychlejší, takže kdo bude nakonec startovat první?

Byl to Jacques Villeneuve, který tento čas zajel jako první, po něm nakonec startoval Michael Schumacher a třetím do party byl Heinz-Harald Frentzen. Jacques si nakonec v tomto posledním závodě sezóny zajistil třetím místem i mistrovský titul a Michael si naopak díky své agresivní povaze jízdě celou sezónu pokazil. Ve 48. kole zaútočil při předjíždění tak moc, až tak trochu úmyslně (podle komisařů) narazil do Jacquesova vozu a poškodil ho. Díky tomu byl diskvalifikován z celé sezóny.

Nejdivnější trať

Tímto titulem lze označit rozhodně AVUS ( Automobil-Verkehrs und Übungsstraße) v Berlíně. Dnes jsou tyto silnice součástí dálnice A115. Je to jedno z dalších míst, kde se nyní se svým autem můžete projet po asfaltu, po kterém burácela kola těch nejsilnějších placatých vozů, stejně jako třeba v Monte Carlu. Neberte to ale prosím tak doslova, protože asfalt, na kterém se jela Velká cena Německa v roce 1959, byl pravděpodobně již několikrát vyměněn.

Co je na okruhu zvláštního, asi pozná každý – okruh měl jen čtyři zatáčky a z toho byla jedna klopená . Okruh měl délku 8,3 kilometru a zcela netypicky se jelo na 2 krát 30 kol. Celé podium obsadily vozy Ferarri, což ale v té době zas tak netypické nebylo. Velká cena se zde nakonec jela jen jednou a kvůli nezajímavosti se sem formule již nevrátily. Něco mi ale říká, že tohle mohli pořadatelé odhadnout již před tím prvním závodem.

Lewis Hamilton

- Nejvíce za sebou absolvovaných závodů s vyjetými body zajel Lewis Hamilton, a to celkem 39. Série započala na VC Británie v roce 2018 a skončila na VC Španělska v roce 2020. Série tak stále trvá!

- Nejvíce za sebou nasbíraných bodů drží za výše uvedenou sérii Lewis Hamilton, a to s počtem 808 bodů.

- Nejvíce posbíraných bodů na závod drží taktéž Lewis Hamilton, jehož průměr je 13.92 bodu. Hamilton skóroval v 85.55 % závodů formule 1, ve kterých startoval, což je další rekord, který drží, pokud v úvahu nebereme startující s minimem startů především z dob minulých.

- Nejvíce nasbíraných bodů za sezónu sice též drží Lewis Hamilton s počtem 413 bodů v loňské sezóně, avšak Lewis nasbíral „pouze“ 75.64 % z maximálního počtu bodů. To Sebastian Vettel v sezóně 2013 nasbíral 83.58 % všech bodů, které mohl získat.

 

zdroj technických informací: